Počasí se celý den tvářilo nevyzpytatelně, takže tentokrát atmosféru dodávala zamračená obloha, ale i tak si milovníci letadel přišli na své. No koneckonců, za těmito letouny jsme sem vážili cestu, protože vidět na vlastní oči něco co je legendou je neopakovatelný zážitek, navíc když všechny ty úžasné stroje i létaly....
Ano, tenhle má sice velké rudé hvězdy, ale i tak bez vyjímky přitahoval pozornost všech znalců. Tohle letadlo sice zkonstruoval Stalinův oblíbenec Jakovlev, ale i tak to bylo éro opravdu zdařilé, které létá dobře dodnes, což předvedl tento stroj i na roudnickém nebi. I když nemá už původní válečný motor, je to stále JAK -3....
Za to tomuhle skvostu nechybělo nic, dokonce i motor GRIFFON byl původní ze čtyřicátých let. No však taky spousta lidí čekala věrně desítky minut u stojánky, aby slyšeli TEN zvuk....ten zvuk, kdy se tenhle legendární motor roztáčí a tento geniální stroj jehož siluetu bezpečně pozná každý milovník letectví, vznese tuto jdnu z nejlepších spojeneckých stíhaček 2. sv. války k nebi. No a nemyslete si, tenhle Spitfire Mk. XIX je i přes svůj věk velmi obratný a stále jej pilotovat musí být velký zážitek....však byste měli vidět ty užaslé oči pánů všech generací, když se vznel k obloze. Prostě SPITFIRE, není co dodat. I když možná něco přeci, díky panu Reginaldu J. Mitchellovi za jeho nadčasové dílo....
K vidění byla i další legenda, tentokrát ameriké provenience, North American B-25 Mitchell. Jméno sice může připomínat konstruktéra Spitfire, o němž jsem se zmiňoval v předchozím odstavci, ale je to jen shoda jmen. Pokud existuje nějaké jméno, které je s B-25 spojené, je to jméno Jimmy Doolittle. Tento pán se proslavil svým odvážným kouskem, který se zapsal do historie světového letectví. Kdy za použití 16 strojů tohoto typu podnikl v dubnu 1942 odvážný nálet na Tokyo, který byl proveden na tu dobu neuvěřitelným způsobem, startem bombardérů z letadlové lodi USS Hornet (CV-8)! Nálet sám o sobě nezpůsobil žádné velké mateirální škody, ale psychologický účinek na morálku američanů, kteří poprvé pocítili pocit satisfakce za Pearl Harbor, byl obrovský. Rovněž Japonsko bylo otřeseno tímto činem, který nikdo na ostrovech nečekal, protože vzlet dvou motorového bombardéru z letadlové lodi a nálet na hlavní město Japonska, bylo něco nepředstavitelného.
Konec 2. světové války zastihl spojence zaostávající za náskokem Německa ve vojenském využítí proudového motoru. Přestože britové měli tryskový motor dříve než němci, díky svému geniálnímu vynálezci Frank Whittleovi, o němž jsem psal v souvislosti s výročím Concorde, nerozeznala RAF včas význam této technologie a musela, po té co se objevili německé proudové stíhačky Me-262, tento náskok rychle dohnat. Jedním z výsledků snažení se byl právě i stroje DeHaviland DH 115 Vampire, který se na roudnickém nebi představil v dvojmístné treninkové verzi a jak předvedl, stále mu to lítá.
Přestože jsou vrtulníky MI-24 v kódu NATO označované jako HIND, původem ze sedmdesátých let, jsou narozdíl od předchozích strojů stále v činné službě. Naše vrtulníkové letectvo, kde tento typ tvoří páteř jeho bitevní složky, tyto stroje má, jak ostatně ukázali jako vždy jeho elitní piloti, perfektně v rukou. Synchronizovaný let obou těchto super těžkých strojů je v rukou zkušených pilotů vždy vynikající podívanou. Ne jinak tomu bylo i Roudnici.
Překvapením na závěr byl průlet armádního Airbusu A319. Přeci jen vidět tento obrovký stroj přelétávat v malé výšce nad malým sportovním letištěm je velký zážitek....
Pokud bych měl dát všechny fotky a popsat podrobně historii všech typů co se letošní MAS zůčastnily, byl by tento článek velice dlouhý a nikdo by jej nečetl. Takže jsem vybral jen trochu z toho co bylo tento rok k vidění, jako ochutnávku pro ty co zůstali doma i pro připomenutí těm co tohle vše viděli, jako já, na vlastní oči.
Díky pořadatelům, bylo to super a za dva roky se těším na další skvělý ročník!
