4. dubna 2011
Londýnské cesty víry
Každý v něco věříme. Jen to každý dává jinak najevo. Někdo to skrývá, někdo se k tomu hrdě hlásí. Někdy však i bezvěrci jsou donuceni si uvědomit konečnost....
Naše vyspělá, uspěchaná, svými problémy zaslepená, společnost dávno zapoměla, že víra je součástí nás všech...
Často bývá schována a my moderní lidé ji nevnímáme....
Občas nás však život zavede na křižovatku...
Nevíme, kam nás ta cesta dovede...
Co když do té poslední stanice...
Nevíme, kdy to přijde...
Zda to bude znamenat věčnou samotu...
Odpočinek v zeleni...
Cestu k věčné slávě...
Tam nebude záležet na tom, jak jsme byli bohatí...
V co jsme věřili...
Jak moc silně...
Jaké šance jsme propásli...
Co jsme hájili...
Za co jsme bojovali...
Žili ve sladké nevědomosti...
Prožili svůj život v bídě, nebo luxusu...
Věřili, že láska nikdy neumírá....
Plánovali dopředu..
Jak moc jsme se snažili...
Jak složité to bylo...
Jak dlouhé to bylo...
Chceme vědět, až to příjde....
Máme na koho obrátit...
Je tu cesta ven...
Nahoru....
Může být nebezpečná...
Plná zatáček...
Chceme však vidět světlo na jejím konci...
Vědět, že když projdeme tou poslední branou...
Čeká nás....
Mysleme na to, až se zas vrátíme do toho našeho šíleného světa....
Jiří Krám
Jeden jestřáb mnoho vran rozhání
Tak tohle moudro, jsem si přečetl nedávno na jednom znaku. A ten ve mě, stejně jako ten, kde bylo napsáno, Na množství nehleďte, nebo ten s nápisem We fight to rebuild, anebo ten s nápisem, Non multi sed multa, vyvolal pocit hrdosti. Takový zvláštní hrdosti, kterou ve vás vyvolá ten pocit kontinuity. Šel jsem okolo toho památníku dole za Embankment a dotkl se rukou těch jmen...
24.5.2013 v 10:00
| Karma: 24,16
| Přečteno: 1209x
| Společnost
Jiří Krám
Vystoupit z komfortní zóny
Tak se tomuto jevu říká v angličtině. Ani vlastně nevím proč, protože tomu vystoupení předchází jakési zvláštní období neklidu. U mě probíhalo několik měsíců, kdy jsem si čím dál víc uvědomoval, že i když se mám vlastně skvěle, něco mi chybí.
22.5.2013 v 10:00
| Karma: 15,20
| Přečteno: 1021x
| Společnost
Jiří Krám
Proč nejlepší české mozky roznáší pivo?
Už se mi to stalo zase. Sedím někde v restauraci a najednou zaslechnu takovou tu měkou angličtinu, bez přízvuku, který je tady typický. Zkontroluji pohledem, zda by to mohla být Češka. Vypadá na to, oproti zmalované tlusté Angličance, která typickým ječákem zas něco "vysvětluje" svému druhovi, který vypadá jako klasická troska z Trainspotingu v teplávkovce, kterých jsou plné ulice, tahle slečna tak nějak po česku hezká.
7.5.2013 v 11:52
| Karma: 29,56
| Přečteno: 2934x
| Společnost
Jiří Krám
O čase minulém, přítomném a budoucím
Občas stávají takové divné náhody. Třeba tuhle, probíral jsem se svou "minulostí", tak jak ji v sobě obsahují naše novodobé sběrny digitálních dat. Dnes už pavažujeme za naprosto běžné posílat si přes internet gigabyty dat do virtuálních schránek typu Dropbox, Google Drive, nebo Microsoft Sky Drive. Považujeme za normální nemazat emaily a nechávat všechno, co nám přijde v Gmail schránce.
23.4.2013 v 10:00
| Karma: 19,83
| Přečteno: 2806x
| Společnost
Jiří Krám
Historie umění ve třech barvách
BBC mě naučila dívat se na svět jinak. Nejsem zrovna žádný umělec, ale BBC umí ty věci podat tak zajímavě, že u toho to skoro řvu radostí, jak mě to inspiruje. Minulý rok jsem podlehl několika lákavým ukázkám z pořadu - A History of Art in Three Colours. Viděl jsem všechny tři díly GOLD, BLUE, WHITE. A musím říct, že ta zkušenost byla life changing. Proč? Protože se od té doby dívám na svět úplně jinýma očima. A příroda jako by mi přesně tyhle tři barvy stavěla do cesty. Pamatuju si, že GOLD je, jak Egypťané věřili slzy slunečního boha. Modrá je všude okolo nás, ale vždy tak nějak "out of reach". Bílá pak není tak čístá, jak si ji představujeme.
16.4.2013 v 10:00
| Karma: 10,11
| Přečteno: 362x
| Kultura
| Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
6. května 2024 15:47, aktualizováno
7.5
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
4. května 2024 17:40, aktualizováno
21:09
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média
6. května 2024 12:35
Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...
S babičkou nepřežila nehodu ani vnučka. Její orgány zachránily tři jiné děti
6. května 2024 12:02, aktualizováno
13:46
Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...
Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“
6. května 2024 12:46, aktualizováno
7.5
9:13
Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...
Hrad začal platit cesty prezidenta. Za Zemana je celé musely financovat kraje
12. května 2024
Premium Když prezident přijede do krajů, nemá kolem toho být obrovská pompa, která stojí nejen hodně...
Pomohli její zemi bránit proti Japoncům. Filipínka teď o Češích vydává knihu
12. května 2024
Premium Měli to být spojenci nepřítele, ale namísto toho čtrnáct statečných Čechů nasadilo život, aby...
Úlet novin pečetil Trumanův triumf, lovec gangsterů už šok nerozdýchal
12. května 2024
Seriál Americké prezidentské volby dokážou překvapit, i když si všichni myslí, že dopředu vědí, jak...
Napadení a hajlování. Policisté v rámci derby pražských S zadrželi šest lidí
11. května 2024 22:15
Po skončení dnešního utkání fotbalistů Sparty a Slavie na stadionu na pražské Letné museli...
RD Jablonná, 2+1, pozemek 510 m2
Jablonná, okres Příbram
2 138 000 Kč
- Počet článků 66
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 24403x
Bylo nebylo. Nebo vlastně bylo. Jednou jsem začal psát. Pak jsem se do toho zažral, ale pak mě to přestalo bavit. Publikoval jsem všechno možný. Teď vlastně je úplně jedno, co sem napíšu. Jelikož ten, kdo mě zná, ten už ví, že ode mě jdou čekat různý věci. Ale stejně si to píšu hlavně asi tak nějak sám pro sebe.
