Mind the Gap - The Beginning...
typickej ranni londynskej chaos
Ne, že bych v Anglii nikdy předtím nebyl, ale je to něco jiného letět tam, když jste jen cizincem co je tam na skok, nebo tím, kdo tam má žít. Ono totiž všední život v Londýně se od toho pražského poněkud liší. A to tak, že mě to přimělo k parafrázi oblíbené hlášky z filmu Pulp Fiction „víš co je na té Anglii zvláštní? Ty drobné rozdíly.“
A přesně o nich to je. O těch drobných rozdílech, které na první pohled nejsou až tak znát, ale….
Když jste jim vystaveni, je to jiná story. Například taková hospoda. V Čechách jdete do s kolegy z práce do hospody – vejdete dovnitř, sednete si, dáte pivo, když je narváno, jdete do jiný hospody. V Londýně je to naopak. Jdete s kolegy do hospody, ta je narvaná – protože má asi jen deset stolů, ale to vůbec nevadí. Protlačíte se k baru, (jo protlačíte), protože Angličani umí okolo jakéhokoli baru udělat naprosto neuvěřitelnou zácpu, a získáte překřikováním s hlučícím davem a hlasitou hudbou čí obojím konečně pivo. Jenže pivo je záležitost společenská, takže se rychle musíte naučit další společenskou dovednost, jak přinést 4 piva pro kolegy. Ti však samozřejmě nestojí vedle baru, ale musíte absolvovat dobrodružnou cestu – směr dav – tlačící se k baru – a ta piva bez rozlití donést ven. Jenže ta piva pokud nejsou německá, nebo belgická jsou anglická a to znamená, že jsou čepována až po okraj. Takže donést 4 kousky Mangers svým kolegům je velmi zajímavý zážitek. Neb ti stojí venku (tedy lokace nacházející si kdesi za davem)…
Důvod je totiž ten, že nejen, že se se do hospody nevejdou, ale taky se ve většině z nich nesmí kouřit. Takže před hospodou je dav pijaků pivku a kuřáků. Zajímavé na tomto úkazu je to, že venku se stojí nikoliv jen za hezkého počasí, ale i za ošklivého (tedy 90% počasí v chladnějším měsících, kdy venku je kosa jak bejk) a dokonce (jak jsem s překvapením zjistil minulý pátek) většinu venkovních pivních „párty“ nerozhodí ani taková maličkost jako je déšť...
Další takovou veselou kratochvílí je také jízda metrem….
Ta je totiž poněkud jiná, než jste zvyklí z Prahy. Jelikož se totiž můžete spolehnout, že to – co přijede – bude narvaný. A slovo narvaný je přesný. Jelikož většinou přijede něco, kam se už pouhým pohledem nemůžete vejít, takže následuje klasický boj na téma – lidi co byli namačkáni uvnitř (inside) jsou dobrovolně i nedobrovolně vystoupeni (outside), jenže interval zastavení je krátký, navíc po většinou přijíždí dalších x meter z jiných stran a tak se ze všech stran valí lidé, kteří ty co byli inside a chtějí outside zatlačují zpět a ti zas tlačí proti nim. Výsledkem je stav, kdy se – nějak – dostanete inside a nějak se podaří zavřít dveře vagónu a vy jen doufáte, že na příští stanici ty lidé co se na vás mačkají ze všech světových stran a tolik barev kůže, oblečení, a tak nevropského vzezření, že by se z nich i svatej Matějka orosil, snad – možná – vystoupí. Nevystoupí! Možná vystoupí však vás a vy opět podle toho kde stojíte si zahrajete přetlačovanou s nově nastupujícími a těmi za váma co hodlají vystoupit a těmi kdo jim v tom brání.
A to jsem se nezmínil o zcela nejlepší kratochvíli místní dopravy a to je, že pravidelně nejedou kusy metra. Takže když se ozve typický strohý akcent ohlašující – „Dér is nou servis on cirkl lajn“, či jiné části metra, už víte, že plánovaná cesta (např. 20 minut) může taky být 40 minut a to je ještě otázka kam přesně vás to doveze…ono totiž londýnské metro není, jako v Praze - nastoupím na Florenci dojedu vždy na konečnou...v Londýně je otázka na kterou z mnoha konečných to přijede...a jestli vůbec.
Jo, a jestli Londýn znáte a si myslíte, že hláška „Majnd d gep“ je jen pro srandu, tak vás upozorňuji, že není. Ono totiž některé stanice jsou do zatáčky. Takže když jste na konci vlaku – může se vám stát to co mě – vystoupíte na nástupiště, ale zpětným pohledem zjistíte, že vlak stojí v zatáčce a mezi nim a nástupištěm je metrová díra...
Cheers@jiri_kram
Jiří Krám
Jeden jestřáb mnoho vran rozhání
Tak tohle moudro, jsem si přečetl nedávno na jednom znaku. A ten ve mě, stejně jako ten, kde bylo napsáno, Na množství nehleďte, nebo ten s nápisem We fight to rebuild, anebo ten s nápisem, Non multi sed multa, vyvolal pocit hrdosti. Takový zvláštní hrdosti, kterou ve vás vyvolá ten pocit kontinuity. Šel jsem okolo toho památníku dole za Embankment a dotkl se rukou těch jmen...
Jiří Krám
Vystoupit z komfortní zóny
Tak se tomuto jevu říká v angličtině. Ani vlastně nevím proč, protože tomu vystoupení předchází jakési zvláštní období neklidu. U mě probíhalo několik měsíců, kdy jsem si čím dál víc uvědomoval, že i když se mám vlastně skvěle, něco mi chybí.
Jiří Krám
Proč nejlepší české mozky roznáší pivo?
Už se mi to stalo zase. Sedím někde v restauraci a najednou zaslechnu takovou tu měkou angličtinu, bez přízvuku, který je tady typický. Zkontroluji pohledem, zda by to mohla být Češka. Vypadá na to, oproti zmalované tlusté Angličance, která typickým ječákem zas něco "vysvětluje" svému druhovi, který vypadá jako klasická troska z Trainspotingu v teplávkovce, kterých jsou plné ulice, tahle slečna tak nějak po česku hezká.
Jiří Krám
O čase minulém, přítomném a budoucím
Občas stávají takové divné náhody. Třeba tuhle, probíral jsem se svou "minulostí", tak jak ji v sobě obsahují naše novodobé sběrny digitálních dat. Dnes už pavažujeme za naprosto běžné posílat si přes internet gigabyty dat do virtuálních schránek typu Dropbox, Google Drive, nebo Microsoft Sky Drive. Považujeme za normální nemazat emaily a nechávat všechno, co nám přijde v Gmail schránce.
Jiří Krám
Historie umění ve třech barvách
BBC mě naučila dívat se na svět jinak. Nejsem zrovna žádný umělec, ale BBC umí ty věci podat tak zajímavě, že u toho to skoro řvu radostí, jak mě to inspiruje. Minulý rok jsem podlehl několika lákavým ukázkám z pořadu - A History of Art in Three Colours. Viděl jsem všechny tři díly GOLD, BLUE, WHITE. A musím říct, že ta zkušenost byla life changing. Proč? Protože se od té doby dívám na svět úplně jinýma očima. A příroda jako by mi přesně tyhle tři barvy stavěla do cesty. Pamatuju si, že GOLD je, jak Egypťané věřili slzy slunečního boha. Modrá je všude okolo nás, ale vždy tak nějak "out of reach". Bílá pak není tak čístá, jak si ji představujeme.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
KLDR hodnotila přesnost střel odpalem do moře. Kim posílí jaderný program
Severní Korea provedla zkoušku odpalu taktické balistické střely do Japonského moře. Severokorejský...
Epidemioložka SZÚ varuje, že legionella může být ve vířivkách i osvěžovačích
Vysíláme Je černý kašel na ústupu nebo stále ještě představuje hrozbu? A kde se můžeme nakazit záškrtem nebo...
Velká záhada rozluštěna. Bloky na stavbu pyramid přinesl do pouště Nil
Premium Vědci možná vyřešili záhadu táhnoucí se celá tisíciletí: jak staří Egypťané dotáhli obrovské...
Klimatičtí aktivisté ochromili letiště v Mnichově, vybrali si rušné svátky
Letiště v Mnichově dnes ráno dočasně přerušilo provoz v důsledku protestu klimatických aktivistů z...
Vyhrajte balíček z řady sebamed Anti-Redness
Minulý týden jste soutěžili se sebamedem o kosmetiku pro nejmenší. Tento týden si pojďte zahrát o péči pro vás, a to konkrétně o řadu Anti-Redness,...
- Počet článků 66
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 24403x