Souhlasim, ale i nesouhlasim

Tak ja Vam nevim. Mne je tedka 18 a ikdyz to je vlastne jen exchnage pobyt - momentalne ziju v Atlante. Po Praze je to jedine misto, kde jsem kdy zil. Nez jsem odjel, tak jsem byl vuci Cecham a Cechum tak trochu skepticky. Ted se do Prahy tesim jako nikdy, a jasne si dokazu predstavit, ze si zivot tam budu uzivat jinak, nez doposud. Protoze, a ikdyz jen na rok, sem ztratil, to, na co jsem byl zvykly kazdy den.

Takze ikdyz vim, ze chci zit mimo Prahu, vzdy to pro mne bude ten pravy domov.

Londyn Vam naprosto zavidim, a jestli tam vydrzite par let, tak se tam urcite potkame.

Já sám jsem ve svém mladém

věku 27 let, odjel na angažmá po Evropě, kde jsem byl asi tak 4 roky s přestávkou na každé vánoce. Můžu prohlásil a to zodpovědně, že pokud má člověk jen dva kufry ,hudební nástroje a auto a je mladej, tak je mu to srdečně jedno, protože to "doma" je dáno hlavně vlastnictvím různých věcí. Pokud se člověk bez nich obejde, je doma vlastně všude ,kde si najde přátele a má tam práci.Končil jsem v roce 1973 a kdybych nebyl ženatej a neměl v Praze manželku a dítě, tak bych se domů ani nevracel.

Jen počkejte za pár let...

Když jsem přijela do ČR po 20 letech jinde, byla jsem cizinec, který perfektně ovládá jazyk.

pane autore

"Home is where your heart is", piště dál, Vaše příspěvky jsou hodně zajímavé a hodně netradiční je i Vaše hledání sebe sama ve velkém městě... (mimochodem, jednom z mých nejoblíbenějších) jenom bych Vás chtěl poprosit o jednu věc, vypadáte jako velmi inteligentní a technicky nadaný člověk - zkuste to Vaše "jabko" donutit psát háčky a čárky - Vaše texty tím jistě získají a nám, co jsme zapustili kořeny mezi Aší a Hrčavou, tím uděláte radost