Proč se státy zadlužují

Ano, každý ví, že je dluhy jsou špatné. Přesto však každá země na světě má dluhy a často ty, které vypadají blahobytně, jsou na tom nejhůř. Například Británie, USA, nebo Francie. Je velmi účelové a politicky levné svádět vše na rozhazovačné levičáky a neschopné politiky. Jistě politické změny a neschopnost, či často až hloupost politiků, je jednou z příčin, ale ne jedinou.

usawatchdog.com

Jak je u mých článků zvykem, začnu exkursí do historie. Tentokrát si vybereme rok 1874. Ocitneme se na americkém středozápadě a zúčastníme se shromáždění v místním salónu, kde nadšený pán s buřinkou líčí místnímu obyvatelstvu svůj skvělý plán, který jim přinese nebývalou prosperitu. Ano, všichni z dnešní prezentace odejdou přesvědčeni, že udělali nejlepší investici svého života.
Koneckonců, potvrzení mají každý den na talíři. Železnice je budoucnost a pokud tohle jejich město nepochopí, nikde se nestane důležitou křižovatkou jako ta jiná, jejíž jména nikdo ani neznal. Návratnost zajištěna! Budeme bohatí, a to se vyplatí. Budeme rentiéry, tak jako v těch jiných městech a za oceánem. I u nás jednou budou stát ty výstavní vysoké domy jako v New Yorku a Philadelphii. Co je 1000 dolarů našich úspor každého z nás proti tomu kolik vyděláme. Městská rada koneckonců už dala příkaz k osvětlení ulic a tak konečně bude i světlo v noci. Možná zbude i na přivedení pitné vody přímo do každého druhého domu, alespoň nás bohatých. Nás rentiérů ŽELEZNICE....
Uběhlo několik měsíců a přestože městská rada hrdě oznamovala progres ve stavbě nového parku a ukazovala nové plány – co kdybychom zavedli tramvaj! Část měšťanů začínala být nervózní. Je to již několik měsíců co zde byl ten pán z Chicaga, kterému jsme dali všechny naše úspory a podepsali s jeho advokátem smlouvu. Přece by tak seriózní pán nelhal. Ale kde jsou naše dividendy a hlavně, kde jsou dělníci, stavějící naši cestu k světlým zítřkům?
Za několik měsíců, se vše vyřešilo. Pán z Chicaga se neobjevil nikdy a na adrese, kterou uvedl nikdo nebydlí, jak zjistila vyslaná delegace. O společnosti, s tak honosným názvem Chicago Railway Bulding Company, nikdo v životě neslyšel. Stejně jako pan M. D. Farringdon jr. nikdy v Chicagu nežil. Byl to podvod a bude trvat ještě několik desítek let, než se do daného města dostane železnice. Mezitím, přestože bylo desítky let nejdůležitějším místem na cestě, se veškerá obchodní doprava odklonila do nových měst vzniklých podél železnice. Jediné co dnes připomíná jeho slavnou minulost je nedokončený park a 2 km kolejí končící zdánlivě náhodně kdesi k poli...
Ti lidé přišli o vše, veškeré své úspory. Místní podniky začaly krachovat jeden za druhým a dostavila se chudoba, z lidí co bydleli v honosných domech se staly chudáci. Jelikož neexistoval systém co by se o ně postaral, zemřeli na ulici hladem. Čím víc se tohle opakovalo a často dokonce i někdo železnici postavil, ale ta nikdy nezačala vydělávat, nebo její provoz byl tak drahý, že ji nikdy nespustili, či se zastavili o nějakou drahou neřešitelnou překážku například hory. Začalo se hledat východisko, jak budovat to, co je drahé, ale potřebné. Aby zároveň ti, kdo do toho investují o své investice nepřišly...
A tak vznikl dluhopis
Bez dluhopisů by náš svět vypadl jinak. Hodně jinak. Byl by především mnohem temnější, špinavější, méně bezpečný a lidé by umírali dříve. Jelikož by neexistovala drahá veřejná infrastruktura, jako veřejné osvětlení. Ani by nebylo z čeho platit denní úklid města a odpadků, které by se staly centrem nákaz jež by zahubily miliony lidí. Pokud byste ochořeli, tak byste to buď přežili, nebo zemřeli v případě, že byste neměli na doktora. Chodit v noci po ulici, ale vlastně i po některých čtvrtích za dne, by byl trochu risk. Společnost by byla rozdělená na bohaté, jež by se nemíchali s těmi chudými, kteří by neměli volební právo. Takže by čas od času zahájili rebelií, nebo válku. Občas třeba jen za to, aby mohli přežít. Znamení světa bez dluhopisů by bylo neustále napětí. Bezpečnostní složky by byly často soukromé, chránící něčí majetek a to často za každou cenu. Původ by byl co by rozhodovalo o tom, jak budete žít a jak dlouho budete žít.
To není strašení, tohle je popis 19 století. Před tím, než vznikly dluhopisy. Jelikož díky ním se začalo vyplácet dělat věci, které by se jinak – n e v y p l a t i l y. Uvědomte si, že nemocnice, škola, nebo veřejné osvětlení je z ekonomického hlediska prodělečný podnik. Ano, teoreticky se stane menší počet vražd a krádeží, když je ulice osvětlená, než když není. Na druhou stranu, bohatí by si svítili stejně a koho zajímají mrtví lidé v nějaké chudé čtvrti, nebo ti, kdo tam umírají hlady. Pokud bys se něco nevyplatilo, tak se to nevyplatilo.
To se změnilo až ve chvíli, kdy jste mohli dělat věci co se – n e v y p l a t í. Pokud by nebyl vynalezen dluhopis, který umožnil vzít si půjčku z finančního přebytku někoho jiného, abyste postavili něco pro blaho celé komunity. Ano, samozřejmě i před dluhopisy fungovaly různé spolky, co samo financovaly nemocnice a školy, jenže ten rozdíl je v tom, že tenkrát to pokrývalo jen zlomek populace. Tudíž existovala příjemné osvětlení v drahé čtvrti, ale nikdo neřešil tmavou čtvrť na periférii, kde lidé pravidelně umírali na zplodiny z chemické továrny a jež pravidelně vytvářela nákazy díky otřesným hygienickým podmínkám.
Proč příčinou dluhové krize není dluh
Ano, slyšíte dobře. Dluhopis je něco jako půjčka, nikoliv zhýralá investice. Naopak od 19 století platí, že věřitel dluhopisu o své peníze nepřijde. Je to zakotvena v národních a mezinárodních prvních rámcích pro obchodování. Věřitel, může okamžitě podniknout právní kroky k domožení se svých práv. Jelikož to je velice složité, řeší to trh tím, že pokud se jeden typ investice (v tomto případě dluhopis) dostane do rizika, investoři začnou houfně prodávat dané tituly. Často spekulantům, kteří je zabalí do finanční alchymie, zvané Credit Default Swap (CDS), doslova přemění BANKROT na KREDIT.
Tedy místo toho, abyste si přáli, aby země nezkrachovala, přejete si opak a díky tomu na tom vyděláte. Riziko je v tom, že pokud to opravdu krachne. Zisk na swapu bude velmi vysoký a co horší, vyšší, než kdyby země přežila. Výsledkem tedy bude hledání další příležitosti na bankrot. A čím víc lidí si na bankrot vsadí, tím víc se ztěžuje to, za kolik daná země prodá své dluhopisy.
A to je to co se děje na trhu. Řecku nikdo nechce půjčit a navíc všichni sází na jeho kolaps. Čím víc investorů vsadí na jeho kolaps, tím za horších podmínek Řecko prodá své dluhopisy. Jenže, Řecko je v eurozóně a tudíž cokoliv co se děje s ním se automaticky odráží na všechny jiné „cíle“. Díky tomu musí ECB kupovat dluhopisy Itálie, protože je další na palebné čáře swapů. Pokud by ECB dluhopisy nekoupila, mohlo by dojít k situaci, že italské dluhopisy nikdo nekoupí a Itálie začne fungovat po stejné trajektorii jako Řecko.
Pokud takový scénář nastane, je otázkou, na co vše si kdo ještě vsadí. Pamatujete na toho tradera na BBC, co říkal, že mu je jedno a na tuhle chvíli se těšil celý život? Ano, to jsou lidé co na tom vydělají. Lidé jako on mají „vsazeno“ na kolaps Řecka, Itálie a dalších. Čím víc je v sázce, tím víc můžete vydělat. Je to tak trochu jako situace, kdy vy sedíte v bombardéru a kropíte města bez proti letecké obrany konstantním přívalem bomb jimž zvedáte tonáž, jak se přidávají další. Je vám sice jasné, že to město pod vámi bude zničeno, ale je vám to naprosto jedno. Vy vyhráváte, ty oběti dole jsou jen čísla.
Cesta ven z toho není. Teda v případě, než těm dole dojde, že příval bomb se nedá zastavit vztyčenými vidlemi. Pak je ještě nějaká naděje. Jinak už půjde jen o to, jak moc velkou škodu aktivace zbraně hromadného ničení zvané CDS vyvolá.

===

Hm, tenhle obrázek z Bloomberg asi mluví sám za sebe. Skoro se mi chce podle jedné známé reklamy dodat, mám se tu vykakat, nebo je to už jasné?