Dow Jones, poučíme se z historie růstů a krizí?

Kapitálové trhy zažily mnoho propadů, které se nás však zdánlivě netýkaly. Přesto však mnohá politická rozhodnutí, která ovlivňovala naše životy, souvisela se situací na trzích a naopak politika zpětně ovlivňovala chování trhů.

Pojďte, tedy společne se mnou, na exkurzi do historie světa od roku 1895 až po dnešek. Naším průvodcem bude nejstarší index světa, Dow Jones Industrial Average, jehož křivku budeme v různých časových obdobích sledovat. Veškeré grafy jsou přebrány ze zahraničních blogů ze serveru wordpress.com, proto je nechávám v originále, pouze je doplňuji svým komentářem.

Jak číst graf DJIA

1. Na horní vodorovné lince je, v modrém rámečku, jméno v té době vládnoucího prezidenta USA
2. Křivka znázorňuje vývoj indexu Dow Jones Industrial Average (dále jen DJIA) v daném časovém období
3. Vertikální číselná škála pak reprezentuje hodnotu indexu
4. Barva sloupců v grafu se mění podle toho, zda trh roste (bílá), nebo se dostává do recese (šedivá)
5. Texty ve žlutých polích reprezentují vybrané události, které mohly mít vliv na chování investorů
6. Na spodní lince jsou v černých polích roky, ohraničující období grafu

Připraveni? začínáme...
---

1895 – 1909

Na konci 19. století začalo být obchodování s cennými papíry institucionalizováno a v USA vznikla tak i první burza, která umožňovala obchodování s tehdejšími společnostmi. V té tobě vznikl i tento index,Dow Jones Industrial Average, který od té doby pravidelně sleduje vybrané tituly burzy. Je zajímavé, že jen jeden z 12 původních titulů, které obsahoval původní DJIA tam zůstal. Je to General Electric, která narozdíl od ostatních titulů, které se staly buď součástí akvizice, nebo zanikly zde figuruje stále, stejně jako roku 1895. Začátek indexu se datuje končící zlatou horečkou, navazující Španělsko - Americkou válkou a ustavením zlatého standardu, který se stal jedním ze základů monetrání politiky USA. První období DJIA skončilo růstem daným objevy, které akcelerovaly události kolem průmyslové revoluce symbolizovány masovou výroba automobilů reprezentované modelem Ford-T a také letem prvního letadla bratří Wrigthů. Z pozoruhodných dat je třeba připomenout paniku roku 1907, která ovlivnila i budoucí vývoj zásahů vlády USA do ekonomiky, kdy souhlasila s tím, aby J. P. Morgan, vlastník U.S. Steel, přebral Tennessee Coal a vytvořil tak jeden z prvních ne železničních konglomerátů té doby. Jelikož je třeba připomenout, že železnice byla v té době hlavním typem typem investic a průmyslové akcie, které obsahoval DJIA, byly považovány za spekulativní tituly.

1910 – 1919

Svoji druhou dekádu zahájil index propadem a paradoxně začal růst nedlouho před katastrofou Titaniku, ta je zaznamenána jen krátkým propadem roku 1912. Růst pokračoval až do roku 1913, kdy se index znovu i přes průmyslové objevy vnořil do recese. V té době je také ustanovena Americká centrální banka (FED), který začal regulovat trhy a dodávku peněz. Tato dekáda také znamenala v roce 1914 nejdleší přerušení obchodování na 4,5 měsíce, které bylo prosazeno z obav ohledně vypuknutí 1. světové války v Evropě. Vzhledem k faktu, že zavření burzy pouze podpořilo rozvoj černého obchodu mimo budovu new yorské burzy, bylo obchodování  obnoveno a znamenalo růst indexu. Ten se sice zpomalil na základě obav vstupu USA do války a z bolševické revoluce roku 1917 v Rusku, ale do krátké recese se propadl až v roce 1918. USA však vyšly z 1. světové války nezničené a naopak posílené. Index tak měl od roku 1919 znovu stoupající tendenci.

1920 – 1929

Tato éra byla pro DJIA jednou z nejslavnějších v historii, protože znamenal obrovský nárůst soukromých investorů, kteří začali na burze zhodnocovat peníze. Z cenných papírů se stal velký hit, který akceleroval velký růst od roku 1921, kdy odezněla počáteční recese. Způsobená doznívajícími následky 1. světové války a epidemií španělské chřipky. Byla to doba nových objevů a technologií, jako rádio, které se se stalo jedním z akcelerátorů dalšího růstu, kdy se stejně jako počítače v pozdější éře, se stalo jedním z prvních masově prodávaných nových komunikačních prostředků. Přes krátké období propadu indexu, se ten dostal od roku 1924 do růstové fáze, která byla tvořena tzv. býčím trhem, který akceleroval růst indexu až do pověstného krachu 1929, který poslal DJIA a celý svět do nejhlubší recese. Jak lze vidět na grafu, žádný z předchozích propadů nebyl, tak hluboký, jako ten roku 1929. Je zajímavé uvědomit si, že éra předcházející pádu Wall Street byla dobou obrovského rozvoje společnosti, první demonstrace televize, Lindbergh vykonal první non-stop let z New Yorku do Paříže, začaly experimenty s raketami, první vysílačky a byl vynalezen kráječ na chleba.

1930 – 1939
Rok 1930 zastihl index DJIA v nejhlubším propadu své historie, který se nazývá obdobím Velké deprese. Z něj vyšel, paradoxně, až díky začátku 2. světové války v Evropě. Je však velmi zajímavé podívat se co s v období Velké deprese dělo. Přestože svět se potýkal s jednou z nejtěžších krizí moderních dějin, jež vedla, mimo jiné, k nástupu Hitlera k moci v Německu. V USA však došlo k následujícím událostem. 1930 začal fungovat první supermarket, 1931 byl otevřen největší mrakodrap na světě, Empire State Building. Přes tyto zdánlivé signály růstu (moderní vynálezy, stavba budov…atd.) nebyla ekonomika v pořádku a Roosevelt musel přikročit v roce 1933 k zavření několika bank a také došlo k propadu zlatého standardu. Jako plán obnovy ekonomiky přijal Kongres tzv. New Deal. To velmi připomíná současné stimuly, kterými regulují vlády ekonomiky nyní. Jak je vidět, byt růst po přijetí New Deal, stejně jako v dnešní době, velice rychlý, přesto však se index propadl do další recese před začátkem 2. světové války. Názory na účinnost Rooseveltova, New Deal se liší. Někteří tvrdí, že USA pomohl, protože dal lidem práci. Druhý pohled však říká, že to co vyvedlo USA z recese nebyl New Deal, ale až druhá světová válka.

1940 – 1949

Po propadech Velké deprese znamenala 2. světová válka pro USA obrovské oživení, ale až v její druhé půlce. Je rozšířeným omylem tvrdit, že investoři válku vnímali jen dobře. To v žádném případě. Agresivita s níž Hitler napadl Polsko, Nizozemí a Francii a zejména pak rychlost, jakou byly tyto operace provedeny, byla vnímána jako hrozba. Přestože USA bylo velkým dodavatelem válečného materiálů a pohonných hmot, byl zde psychlogický efekt, kdy investoři si uvědomovali, že válka tak, jak ji pořádá Hitler, je nebezpečná. DJIA prošel několika propady, které korespodnují s válečnými událostmi. Jeho oživení došlo, až po vítězství Velké Británie v Bitvě o Británii, která zamezila Hitlerovi invazi na britské ostrovy. Další ránou však byl rok 1941, kdy index reagoval na útok na Pearl Harbor, který znamenal pro USA, že nemohou zůstat stát mimo válku. K růstu došlo až roku 1942 po zdařilých akcích amerického námořnictva v Pacifiku, zejména pak odražení útoku Japonců v klíčové bitvě u Midway. Od té doby však DJIA znovu rostl a i přes výkyvy se až na krátké období roku 1945 se nedostal do recese. Do ní spadl znovu až roku 1949, kdy se pomalu začala vyostřovat studená válka a politický konflikt mezi USA a SSSR. V této to době jsou však učiněny velké objevy, například první počítat ENIAC, začátek masové produkce TV a je objeven tranzistor.

1950 – 1959

Index DJIA vstoupil do tohoto obdbobí s velmi nepříjemnými vyhlídkami, díky eskalaci konfliktu v Koreji, který díky anganžmá čínské armády hrozil přerůst v novou světovou válku. Na začátek korejské války, jak je vidět z grafu, DJIA reagoval poklesem. Větším růstem pokračoval Dow jones až od poloviny roku 1951, kdy Eisenhower zbavil velení generála Douglase MacArhura, který chtěl jít do přímého konfliktu s Čínou a nepřímo tak SSSR. Odvolání generála MacArthura bylo trhy přijato dobře. Padesátá léta pak byla růstu a i přes válku v Koreji index rostl. Nevětší nárůst však znamenal konec korejské války, kdy po krátké recesi, způsobené tím, že korejskou válku USA prohrávalo, znamenala padesátá léta velký nárůst k rekordním hodnotám, symbolizovanou magickou hodnotou 500 bodů. Růst byl přerušen až, když SSSR vypustilo družici Sputnik. Ten šokoval americkou veřejnost, protože pokud by Rusové byli schopni vypustit vojenskou družici do vesmíru, mohou tak zasáhnout USA a ta proti této zbrani nemá žádnou obranu. Přes tyto obavy však index od roku 1958 znovu roste. V této době jsou rovněž učiněny pokroky v vědecko technické oblasti, které zlepšují lidem život. Začne vysílání barevné televize, je podávána vakcína proti dětské obrně, začínají se masově produkovat počítače, je vypuštěn Sputnik a vyroben první křemíkový čip (základ budoucích osobních počítačů).

1960 – 1969

Je obdobím velkého růstu, které však doprovází krátká období ostrých propadů reagujících na zásadní politické krize té doby. Roku 1961 byl začátkem kubánské krize nejprve reprezentovanou Zátokou sviní, což byl další možný vojenský konflikt, do nějž však USA nevstoupilo napřímo. Dále potom eskalací americké vojenské pomoci Jižnímu Vietnamu a navazující druhou kubánskou krizí, kde se samo USA ocitne na prahu nukleární války se SSSR. Po vyřešení krize DJIA stoupá a nezastaví se, ani po atentátu na JFK. Propady zažije až během Vietnamské války, kdy se pomalu růstový trend začíná obracet. Zejména s přibývajícími problémy ve Vietnamu. Růst je akcelerován i dalšími pokroky v oblasti vědy je vypuštěn první meteorologická družice, první lidé letí do vesmíru, Telstar vypouští první civilní komunikační satelit, videorekordér se dostává do domácností a člověk přistane na měsíci.

1970 – 1979
Toto období znamená éra velkých propadů, ale i růstu. DJIA překoná roku 1972 další magickou hranici 1000 bobů. Obrovské zbrojní výdaje kvůli válce ve Vietnamu, mimo jiné, vedou Nixonovu administrativu k devaluaci dolaru, tento akt způsobí krátký propad, který vystřídá optimismus, indikující možnost skončení války ve Vietnamu, která se stala v té době velkou finanční i sociální přítěží USA. Rok 1974 však přináší další ránu, tentokrát je to ropa, kdy kartel OPEC poprvé využije své moci a ukáže, co se stane, když někdo má pod palcem světové zásoby ropy. Éra skončí rezignací Nixona po aféře Watergate. Od roku 1975 DJIA opět roste. Tento růst je doprovázen různými výkyvy vedoucími až k tzv. stagflaci mezi lety 1977-1979. Přesto však se na tomto trhu dá velmi dobře vydělat. Je to i doba rychle rostoucích titulů, jako McDonalds, IBM, Xerox, Avon slibují velmi dobré vyhlídky a jsou považovány za jistou investici.

1980 – 1989

Začne dvěma krátkými recesemi, mezi lety 1980 a 1981 – 1982, jež sice nevypadají nijak závažně, přesto však musí FED sáhnout k regulačním opatřením. Tato doba je však i časem velkých změn, začínají se prodávat osobní počítače, je představen walkman a vypuštěn raketoplán. Od roku 1983 index roste. Tento rok však dojde i k další události, jež otřese trhem, kdy je rozhodnutím soudu rozdělena AT&T, největší telekomunikační firma světa. To vyvolá obavy u podobně velkých společností, propad je však krátký. Následuje objevení nemoci AIDS a katastrofa Challengeru, což jsou hlavní zprávy té doby. Ty však trochu zastiňují jiný, z ekonomického pohledu mnohem zásadnější, fakt. USA se od roku 1985 změnilo z národa, který byl dodavatelem peněz jiným, národem dlužníků, který si naopak půjčuje je od jiných. Index přes výkyy dále roste a dokonce pokoří roku 1987 další hranici 2000 bodů. Přesto však tento rok znamená největší otřes za poslední dobu, kdy i přes obrovský růst se index propadne se o 1000 bodů za dva měsíce! Krach roku 1987, je jeden z největších v novodobé historii, přestože neposlal USA do recese, je provázen i spoustou skandálů a nápadně připomíná to, co se odehraje v mnohem větším v letech 2008. Pozitivní zprávy, jako pád železné opony a tím i otevření nových trhů na východě, posílají DJIA znovu směrem vzhůru.

1990 – 1999

Začíná takzvaným "Saddámovým medvědím trhem", kdy díky nejistotě ohledně války v Perském zálivu se trh propadne velmi příkře. Až její oficální vyhlášení války a zejména rychlé ukončení, vyvede z recese nejen DJIA, ale i USA, které se díky eskalaci nejistoty událostí let předchozích do recese propadly. Po té následuje období raketového růstu, které však překoná naprosto všechny předchozí hodnoty a přes obrovsky nákladné věci typu válka v Jugoslávii, Kosovu, vše stále roste! Je zde však několik momentů, které je dobře si připomenout. Roku 1992 dojde, z pohledu ekonomiky a budoucího vývoje, ke dvěma zásadním událostem. Schodek USA dosáhne 300 miliard dolarů a dluh USA pak 4 bilióny dolarů.  Přes tyto za jiných okolností nepříznivé zprávy, DJIA dále roste. Tento růst je živen zejména optimismem investorů z tzv. DOT.COM titulů, které přivedly na burzu a zejména její nový parket NASDAQ obrovské množství investorů. Ti táhnou všechny indexy, včetně DJIA vzhůru. Pojďme se však ještě podívat na tři události, které budou mít velký vliv na budoucnost. 1997 umírá bývalý čínský prezident  Deng Xiaoping, pokračovatel Mao Ce Tunga. Tato událost symbolizuje odklon Číny od klasického maiosmu a příklon k nové formě kapitalismu ovládané komunistickou stranou. 1998 přinese dvě významné události. Je potvrzena recese v Japonsku, které bylo, stejně jako například v dnešní době Čína, asijským tygrem, který procházel zejména v osmdesátých letech obrovským růstem. Druhou ranou však je, ten samý rok ekonomická krize v Rusku, která pokud by propukla v občanskou válku mohla znamenat destabilizaci východních trhů.

2000 – 2009
Přináší signály blížící se, ale ignorované, recese. I v tomto období vše rostlo a překonávalo růstem vše ostatní. Otázkou však bylo, jak dlouho toto období bude trvat, pokud zvážíme změny, která se za poslední roky odehrály.  Řešení na sebe nedalo dlouho čekat. Rok 2000 začal tzv. DOT COM krachem, kdy akcie technologických firem vedoucích předchozí růst, začaly kolabovat jedna za druhou. Tento jev rozkolísal na dlouhou dobu trhy a indexy včetně DJIA. Díky rekordním růstům let minulých, však propad nebyl tak viditelný, jako předchozí krize. Nicméně pokud se na to podíváme z pohledu dnešních zkušeností, je třeba zdůraznit několik událostí. NASDAQ se roku 2000 propadl do tzv. medvědího trhu. Tento jev již známe z krize z třicátých let! 2001 se z důsledku teroristického útoku na New York propadnou všechny indexy. Ke změně dojde až invazí do Afghanistánu, kdy DJIA opět roste, jako u všech předchozích válek. 2002 začíná díky široce dostupným hypotékám tzv. realitní boom, který se stane, zejména díky tzv. subprime mortgage, časovanou bombou explodující naplno roku 2008. Rovněž díky další nejistotě, způsobené účetními skandály ENRON a Worldcom, a také nejistotě ohledně teroristických útoků v Moskvě a Bali, se index DJIA propadá. Impulsem pro další raketový růst je až začátek druhé války v Iráku. Přes všechny další události vše zdánlivě rostlo až rok roku 2008, kdy se ukázalo, že růst nelze do nekonečna…

Připraveno s použitím informací ze serveru http://leduc998.wordpress.com
----

Na závěr se s vámi podělím ještě o jeden graf, ukazující délku jednotlivých období růstu a propadu Dow Jones Industrial Average indexu. Je zajímavé si všimnout, že období růstu i propadu bylo v poslední době vždy téměř stejně dlouhé. Je tedy skutečně otázka, zda je reálné, pokud jsme nyní v propadu, předtím jsme byli 18 let v růstu, zda se můžeme realisticky dostat do období růstu jen za dobu jednoho roku? A tuto otázku odpoví až budoucí vývoj.

---

Abychom neskončili tak negativně, přidám ještě dva obrázky. Ty už tak vážné nebudou, i když jsou celkem pravdivé...:)