Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kačenka a drak - Kapitola sedmnáctá

5. 05. 2016 9:00:00
Tohle je sedmnáctá kapitola mé knížky Kačenka a drak. Pokud jste nečetli předchozí kapitoly, vratťe se na začátek.

Kačenka a naděje

Když byla Kačenka malá holčička, měla v očích plaménky naděje.
Hrály ji všemi barvami a měla v nich i osmou barvu magie.
Byla to doba, kdy ještě vnímala srdcem.

Kačenka je však součástí hluku.
Kačenka se stala hlukem.
Kačenka se obklopila hlukem a přikryla se jím jako peřinou.

Chce mít naději, ale zároveň chce mít zavřené srdce.
Prý ho otevře tomu pravému.
jenže jak jej pozná, když vnímá jen povrchní věci?

Jak dosáhne naděje, když nedokáže najít cestu do své minulosti?
„JÁ,“ křičí Kačenka!
„JÁ,“ křičí Kačenka, ale pro koho?

Je sama, stárne a její oheň vyhasíná.
Drak je pryč, samuraj taky a maminka jen tiše pláče za ni.
Malá holčička stojí v zrcadlovém sále.

„JÁ“ ozývá se ze všech stran.
„JÁ“ ozývá se ze všech stran.
Malá holčička brečí, už ví, koho to viděla tenkrát v tom zrcadle.

„JÁ,“ křičí Kačenka!
Jako by nic jiného nebylo důležité.
„JÁ,“ křičí Kačenka!

Zrcadla začínají praskat.
HLAS se vytrácí.
Malá holčička brečí.

Už je pozdě, je jen hluk.
„JÁ,“ křičí Kačenka!
„JÁ,“ křičí Kačenka!

Samuraj Kačenku mlčky pozoruje.
„JÁ,“ křičí Kačenka a přitom jí šedne aura.
„JÁ,“ křičí Kačenka, maminka brečí, malá holčička brečí.

„JÁ,“ křičí Kačenka.
Samuraj bere do ruky svitek a mlčky jej podává mamince.
Ukloní se, slyší ten rachot slova „JÁ,“ křičí Kačenka.

Malá holčička brečí a ztrácí se.
Modré oči šednou.
„JÁ,“ křičí Kačenka, nastává prázdnota.

**** Pokračování zítra ****

Pokud se Vám knížka líbí a chcete se dozvědět jak vznikla, tady je odkaz kram.blog.idnes.cz/c/503642/o-lasce-snech-a-modrem-nebi.html No a pokud mi chcete něco k literární prvotině napsat zde je můj email jiri.kram@gmail.com

Autor: Jiří Krám | čtvrtek 5.5.2016 9:00 | karma článku: 0.00 | přečteno: 71x

Další články blogera

Jiří Krám

Proč píší muži pohádky

Nevím co vedlo mé oblíbené autory: Terry Pratchetta, Antoine de Saint-Exupéryho, Douglase Adamse, J. R. R. Tolkiena, nebo Paulo Coelho k napsání jejich knížek, vím však co vedlo mě.

8.5.2016 v 9:00 | Karma článku: 10.54 | Přečteno: 190 |

Jiří Krám

Kačenka a drak - Kapitola devatenáctá

Tohle je devatenáctá kapitola mé knížky Kačenka a drak. Pokud jste nečetli předchozí kapitoly, vratťe se na začátek.

7.5.2016 v 9:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 82 |

Jiří Krám

Kačenka a drak - Kapitola osmnáctá

Tohle je osmnáctá kapitola mé knížky Kačenka a drak. Pokud jste nečetli předchozí kapitoly, vratťe se na začátek.

6.5.2016 v 9:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 66 |

Další články z rubriky Poezie a próza

Martina Mičková

Děti lze naučit bylinky i zábavně

„Pojď se podívat, víš, co je to za bylinku?“ Názorný způsob je jistě v pořádku, ale formou pohádky si děti pamatují léčivky i jejich účinky ještě lépe.

24.9.2017 v 6:52 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 71 |

Liběna Hachová

Obyčejný příběh jedné rodiny XIII.

Chvíle, kdy všechna slova jsou marná a nezbývá, než srovnat si účty ručně. Kdo s koho. Miloš versus Erik...

23.9.2017 v 19:00 | Karma článku: 8.25 | Přečteno: 316 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Severín M (1)

Život je takový hloupý způsob, jak strávit čas čekání na smrt. Severín M je totální outsider. Tento svět nechápe, ani o to nestojí.

23.9.2017 v 15:06 | Karma článku: 9.25 | Přečteno: 211 | Diskuse

Lucie Menclíková

Pořádná rána pod pás

Ty největší podpásovky přicházejí přesně ve chvíli, kdy to nejmíň čekáte. Překvapení mám ráda, ale ne ty nemilý. To je to nejhorší, co může bejt.

23.9.2017 v 10:12 | Karma článku: 14.82 | Přečteno: 508 | Diskuse

Dita Jarošová

Fenomenální Jarmila Novotná...

Její hlas mne provázel v dětství, ale mnoho věcí jsem o ní nevěděla, ovzduší doby mlžilo, obrušovalo památky stejně jako jména, podobně, jako tomu bylo již v dávném Egyptě. Byly to písně "Ach synku, synku" a "Teče voda teče"...

23.9.2017 v 0:03 | Karma článku: 15.71 | Přečteno: 318 | Diskuse
Počet článků 691 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2309

Bylo nebylo. Nebo vlastně bylo. Jednou jsem začal psát. Pak jsem se do toho zažral, ale pak mě to přestalo bavit. Publikoval jsem všechno možný. Teď vlastně je úplně jedno, co sem napíšu. Jelikož ten, kdo mě zná, ten už ví, že ode mě jdou čekat různý věci. Ale stejně si to píšu hlavně asi tak nějak sám pro sebe. 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.