Tohle je druhá kapitola mé knížky Kačenka a drak. Pokud jste nečetli předchozí kapitolu, vratťe se na začátek.
Kačenka a hodiny
Každé hodiny mluví. Jedny dělají tiché tik, tak, nebo až neslyšitelné tik, tik. Tyhle hodiny, které Kačenka právě má potkat, slyšela. Dělaly bim, bam, bim, bam a ten poslední vždy měl takovou zvláštní odezvu, která zněla bammmmmm. Teď právě hodiny dělaly to dlouhé bammmmmm. Bylo poledne a Kačenka fascinovaně poslouchala ten zvuk. Bammmmmm.
„Co to je?“ obrátily se modré oči k mamince. „To jsou hodiny, Kačenko. Měří čas a čas, to jednou poznáš, ten je drahý.“ Bamm řekly hodiny, jako by chtěly potvrdit co maminka řekla. Kačenka se znovu zadívala na věž s hodinami, stála v Mikulově po staletí. Mnoho dětí před Kačenkou k ní upíralo zraky, stejně jako mnozí dospělí k nim upírali své naděje i obavy. „Bammmm,“ potvrdily hodiny.
Od této chvíle v Kačenčině životě byl kromě slunce, zrcadla i nový přírůstek hodiny. Kačenka ještě nerozuměla významu hodin, ale pamatovala si, co zahlédla v zrcadle. Možná ty hodiny, slunce a zrcadlo, nějak souvisí. Možná.
**** Pokračování zítra ****
Pokud se Vám knížka líbí a chcete se dozvědět jak vznikla, tady je odkaz kram.blog.idnes.cz/c/503642/o-lasce-snech-a-modrem-nebi.html No a pokud mi chcete něco k literární prvotině napsat zde je můj email jiri.kram@gmail.com
