House of Cards

Nepočítám se mezi seriálové nadšence, kteří stahují cokoliv. House of Cards ke mě přišlo náhodou. Bylo to přes Jima Cramera, jehož Mad Money poslouchám jako podcast každý týden. 

netflix.com

Vše začalo někde v Barceloně na břehu moře. Šel jsem si po práci, hotel jsem měl pět minut od pláže Mar Bella, lehnout k na pláž. Jistě z dovolené znáte ty dlouhé barcelonské noci, kdy den nekončí vlastně ani pozdě ráno. A pokud mate chuť na něco dobrého, dá se projít až dozadu k Port Olimpic a pak si vybrat něco z těch množství restaurací, které obtékají přístaviště lodí.

A jelikož se toto léto Barcelona stala na několik měsíců moji základnou, kdy jsem štastnou náhodou získal projekt u klienta, co měl kanceláře 7 minut od moře. A stačilo jen projít Carrer de la Selva de Mar a až dolů k moři. Hotel jsem měl hned vedle, takže jsem si začal zvykat na barcelonský život. Výborné snídaně, oběd ve dvě a večeře, třeba až někdy po jedenácté hodině. Oblíbil jsem si jednu restauraci, kde obsluhovala sličná Slovenka. Chodil si s ní pokecat. Byla ráda, že může mluvit slovensky a tak mě často přinesla různé pozornosti podniku. Tu nějaký aperitiv, desert, předkrm zdarma apod…na druhou stranu jsem tam vždy šel na delší večeři o vice chodech. K tomu pivo…

Nevím vlastně, jak se stalo, že jsem při svých cestách po Barceloně, kde se dá toulat dlouhé hodiny, poslouchal Mad Money. Jednou takhle ležím na plaza a už se stmívá. Poslouchám Jima, jak zas vysvětluje rozdíl mezi chart (asi se to řekne česky graf, ale nějak nemůžu příjt na to, jak to přeložit, tak tomu gratfu znázorňujícímu směr akcí říkám chart.) A zmiňuje dvě firmy: Amazon a Netflix. Amazon jsem znal, ale Netflix ne. Jim však byl hodně převědčivý a znovu opakoval, že Reed Hastings má skvělý byznys model a citoval několik věcí z jeho Earning call. 

Přiznám se, že jsem filmy dlouho ignoroval. Na co taky, když mate Sky Plus, kde je snad 600 programů. I když jsem stejně vždycky skončil tak, že jsem sledoval na 4, 4 plus a Dave neustále se opakujicí stare díly: Mock The Week, QI a Have I Got The News For You. Pravda je, že Mock The Week mě baví víc, než HIGTNFY. Prostě Hugh Dennis, Andy Parsons a samozřejmě Dara O’Brien mě vždycky dokáží rozesmát. Na QI se dívám kvůli té zvlášní pohodě, kterou na mě, neptejte se proč, vyzařuje ta vznešená výslovnost Stephena Frye. Nikdo na světě neumí mluvit tak dokonale krásně anglicky jako Stephen Fry. Ta jeho zvláštní výslovnost, podle mě ovlivněná tím, že studoval na Cambridge, působí jako balsam na duši. Vzpomínám si, jak jsem minulý rok, řešil své největší životní dilemma, kde se cítím doma. Bloudil ulicemi Prahy a poslouchal na iPodu Stephenovu vyprávění v audioknize The Fry Chronicles. A nejednou to bylo tu! Cítil jsem, že mi Británie přirostla k srdci víc, než jsem si v květnu 2013, než jsem se vydal na české dobrodružství, připouštěl.

Střih…

Jsem zpět v Barceloně, vane takový ten příjemný podvečerní vánek. Okolo na plaza je stale spousta lidí. Nohama kopám do písku a přeousvám ho do takových těch kup, co podle mě dělá spousta lidí relaxujících na pláži a přemítajících o svých myšlenkách. Ok, Netflix. Zapomenu na to…

Střih…

Několik měsíců později. Jsem zpátky na Canary Wharf. Za okny – šedivá londýnská mlha, nebo co to je. Jsem už druhý týden doma. Teda, ne, že bych nepracoval, to ne. Naopak ihned po mém zranění mě v pondělí kolega z práce přinesl notebook, který jsem měl v práci. Na Baker Street v tomhle stavu fakt jezdit nebudu. Noha bolí a doktor nařídil klid. Naučil jsem se pracovat z postele. Ani už nepočítám kolik telekonferencí jsem se zůčastnil. Londýn, New York, Paříž….vše se opakuje. Jasně, ležím, nebo teda polosedím, vedle mě dva notebooky, dva telefony. Najednou zjištuju, že takhle pracuju skoro šestnáct hodin denně. Ono je to fakt nuda ležet v posteli s nohou nahoře. I když jsem teda už objevil, že skoro vše se dá nakoupit z postele. Tesco vák přiveze zásilku do dvou dní když utratíte 40 liber, Waitrose má minimum 60. No a když se vám vůbec nic nechce, vzpomenu si na reklamy z BBC, kde italští kuchaři říkají “wy mast stap diz men kuking” (tohle je samořejmě foneticky, abych podtrhl tu jejich výslovknost.) No prostě I já jsem už podlehl JUSTEAT.CO.UK. I když teda výběr jídla na E14 není zrovna super. Milion různých Halal, indickejch a dalších. Království za smažáka, chce se mi zvolat, jenže smůla. Takže nakonec skončim jako tradičně u pizzy. Vlastně, why not.

A jednou takhle večer po zdlouhavém home working dni a jedné JustEat pizze, si vzpomenu na NETLFIX. No tak jo. Jak to funguje? Měsíc zdarma a pak 5,99 liber, to zní fajn. Hodím tam teda svou kartu co mám jen na placení online služeb a hned to jede. Ok, tak co tady je. První co mě upoutá je Frankie Boyle. Měl jsem rád jeho hlášky v Mock the Week a přestože už je z téhle show několik let pryč, jeho neopakovatelnej skotskej accent mě dokáže rozesmát kdykoliv. Jdu tedy do nabídky jeho solo show. Dělám si legraci, protože máme pár dní před referendum a říkám si, že si poslechnu “zahraničního” umělce. Teda Frankie pěkně přitvrdil. Sice už v Mock the Week byl hustej, ale co předváděl v té šou z Glasgow. No hustý, chvílema si říkám, jestli se mám smát, nebo je to trapný. Hlavně, když se Frankie směje sám sobě. Zní to podobně jako když já píšu blog. (Je mi jedno, kdo to čte a co si myslí, já se tím bavím. Podobně jako se Frankie směje svým vtipům a jeho vyprávění, stejně tak moje blogy jsou nesouvislé plné chyb…je to schválně, v obou případech.)

I když nejhůř na celé planetě se směje Jimmy Carr. Jeho hahahahahahaa…. (nevím, to se nedá ani popsat). Vůbec ty britské komediální talkshow, které k UK patří stejně jako super vymazlené dokumenty na BBC 4. Nedávno jsem viděl jeden, kde Stephen Fry provázel po City a jeho tajemstvích, ale to sem teď nepatří. Jimmy mě byl nejdřív docela nepříjemnej, jenže jeho suchej humor přebije I jeho kulometný (ono to fakt zní jak dávka) smích. Kdo slyšel Jimmyho, je mu jasné o čem mluvím a ti ostatní, když odvážně dočetli až sem. Mám skoro chuť být jako Jimmy dlouze se zasmát, ale nebudu. Jelikož se dostanu k tomu proč tenhle blog vznikl.

House of Cards.

Ano, absolutně mě to vzalo! Wow, Kevin Spacey je naprostá legenda! Má v sobě neco, co jsem naposledy viděl, když Marlon Brando hrál Don Corleone a pak to po něm přezval Al Pacino. Prostě totálně uvěřeitelný herectví. Francis Underwood je podobně jako Don Corelone krutej, ale přitom vás strašně baví. Asi I díky té geniální kameře, kde se vždy Francis na chvíli zastaví a okomentuje, jako by se čas zastavil, situaci. Nebo to genilní smskování, podle mě tahle inovace co spíš připomíná počítačovou hru je úplná revoluce.

A co jeho manželka? Ta je taky úžasná. Naprosto super pár. Claire Underwood má takový ten dar vypadat stare i mladě současně. Má v sobě vznešnost a podobně jako Francis, něco drsného obaleného v té slupce, která tvoří Claire. Když Francis zabil Petera Russo bylo to takový skoro až "pochopitelný", podobně jako s tím psem na začátku". Když však hodil do kolejiště Zoe Barnes, byl to divnej moment. To jsem si uvědomil, že Francis se nezastaví před ničím!

Další díl po smrti Zoe jsem koukal skoro s odporem, jak to, že Francis s nímž se podobně jako s Donem Corleone prožíváte příběh takhle zachoval. Navíc k Zoe? Byla přece mladá? Zajímalo mě co Claire, ona to podle mě ví. Jenže podobně jako Francis, i Claire je chladnokrevná. Jenže, nevím, jak se to scénáristům povedlo, ale Zoe jakoby zmizela a hned další díl návštěva akamedie ukazuje Francise jako člověka s kamarády. Skoro je vám až sympatický. Pak však mistrně rozehraje tu hru, aby se stal Vice Prezidentem.

Garrett Walker navíc vypadá, jako idealní prototyp prezidenta. Trisha, jeho žena, opět má nějaký nenapodobitelný šarm, jako by Claire přehrávala. Jaké překvapení, když se po setkáních Raymondem Tuskem začínají věci měnit. Vice Prezident Francis, jako by se vracel ten starý Francis co nezabil Petera a Zoe. Je tu zas ten přitažlivě sympatický pár Claire a Francis, co spolu tak neopakovatelně labužnicky kouří na okně. Jejich kouření je skoro stejně sexy jako to Sharon Stone v Základním instinktu. Vlastně je Claire a Francis podobná té postavě Catherine Tramell. Divné, skoro zvrácené, ale Catherine, Claire, Francis, Don Corleone mají v sobě takovéto sexy zlo. Nevím, jak to lépe nazvat.

Producentům se navíc daří do hry zaplétat nové postavy. Jackie Sharp, je opravdu ostrá. A pokaždé, když ji vidím přemýšlím jestli je hezká, nebo ne. Díváte se na ni, když jako Whip manipuluje své demokraty a na konci poslední série už začíná připomínat Francise v ženském vydání. Její milostná zápletka s Remi Dantonem, nevím co z toho bude, ale pamatuju si, jak v tom jednom z posledních dílů, když Raymond Tusk chtěl zneužít Jackie vliv na demokraty, a zkusil to pomoci Remiho. Něco se změnilo. Podle mě Jackie bude mít ještě spoustu práce, která bude vyžadovat její pragmatismus pro niž si ji Francis zvolil.

V posledním dílu Francis dostane zpět prsten a jeho vstup do oválné pracovny, končící tou pózou a zaklepání prstenem na stůl. Ano, fakt se těším, jak tohle bude pokračovat. Jenže, House of Cards, podobně jako The Godfather nebo Basic instinct v sobě má něco….co jsem hodně dlouho ve filmu neviděl. Navíc celá ta zápletka, Francis je teď president a my všichni víme, jak se tam dostal a kolik lidí zemřelo. Zoe, Peter….nevím co bude dál, ale když si vzpomenete na první scénu se psem, kdy Francis ukončí jeho život ve vteřině jako Peterův a Zoe. Tak teď je president, co dál….jsem zvědavý, jak to bude pokračovat. Takže sezoná tři, musíme počkat do února 2015. Jsem fakt zvědavej.

Paradoxní na tom je, že tohle je natočený exklusivně pro NETFLIX. Už začínám chápat, proč Jim Cramer vynášel tuhle akcii až k nebi. Když Reed Hastings má firmu, která umí natočit něco jako House of Cards….to jsem zvědavý, co bude dál. Za to to těch 5,99 GBP stálo…navíc je tu ještě další kontroverze. Tenle článek píšu týden po té, co na burze proběhla akce roku BABA (neboli Alibaba Group) šla public. CEO Alibaba Group, Jack Ma je čínan a jakoby přípomínal tu čínskou zápletku. Ve světě zas zuří válka. Čínská akci BABA se se stala největší IPO v historii. Market cap 225 miliard dolarů. To je víc, než Facebook. Pamatuju si na IPO a odhady 100 miliard dolarů co poslaly Facebook na dno pěkně dlouho. Teď neznámý Čínan s jménem Jack Ma udělal dvonnásobek co Facebook. V oválné pracovně sedí Barack Obama a bombarduje rebely z IS v Syrii a Iráku. Rakety prší na Gazu a zpět do Izreale. Putin je na Ukrajině. A v Africe zamřelo 3000 lidí na Ebolu. Tohle není House of Cards, tohle je realita. Otázka je, zda přitažlivost Houe of Cards není právě tím, jak se prolíná se skutečností. Co se stane teď, když je Francis Underwood prezidentem. Co bude v realitě? Nevím.
Asi bych tenhle článek měl nějak ukončit. Jenže to nepůjde bez pověstného zaklepání. Pane prezidente, Francisi Underwoode, oválná pracovna je vaše. Ozvalo se ryché a důrazné "knock, knock". Jaký bude svět s Francisem Underwoodem jako prezidentem? Uvidíme. Na Netflix i v realitě, která se začíná nebezpečně přibližovat jakémusi  seriálu...

"knock, knock..."