O životě jinde

Proc zacal vznikat tenhle blog. Vite, kdyz jste neustale konfrontovani s novymi zazitky a hlavne v uplne jinem prostredi, zacnete mit totalni pretlak, protoze to nemate komu rici. Takze hledate cestu, jak si trochu vycistit hlavu a mozna i srovnat myslenky.

a proc by se vam tady nemohlo libit?

Taky obcas chcete svymi blogy rict to, co se vam jinymi prostredky NEDARI. Jelikoz na odchodu do ciziny v dnesni dobe, kdy vas denne nekdo sleduje pres Facebook, divi si, ze nesedite na Skype a neodpovidate na kazdej mejl, je to, ze cast lidi doma si PROSTE nechce pripustit, ze – ZIJETE JINDE.
A uz vubec ne to, ze tam OPRAVDU musite zapustit koreny, protoze to bez toho nejde. Vecne dohady na tema, kde jste doma a kdy se vratite vas akorat tak vytaci k nepricetnosti. Ono, kdyz jste se uz dostali nekam do zahranici, tak nemuzete vecne zit stylem, ze Cechy jsou prednejsi. Houby! Nejsou, sorry! Ziju tady a libi se mi tu. Nemam duvod se vracet a nechci. Prominte.
Muze to znit tvrde, ale je to tak. Dokud nemate duvod se vracet, tak na to nemyslite, protoze o tom to fakt neni. Dokud vas to tady bavi a mate se tu dobre, tak nechcete jit pryc. Proc byste to taky sakra delali? To jste meli drepet na prdeli v Cechach, ale kdyz uz jste se jednou rozhoupali odejit – a verte, ze po tricitce – to neni sranda. Tak nebudete denne zit stylem – jezis to Cesko to se me po nem stejska.
Jasne, ze si vzpomenete a radi se tam podivate, ale na druhou stranu, zijete TADY. Pro mnohy lidi je to mega-ultra-hyper nepochopitelny, ze nekdo muze odejit a bejt tam spokojenej a co horsi – to se uz vubec nesmi – bejt tam spokojenejsi, nez v CR. Ano, tohle je tabu o nemz se nesmi mluvit a nesmi se ani naznacovat…
Pokud odejdete, musite se mit spatne a celou dobu touzit po navratu do raje na zemi – Ceska. A zit ze vzpominek, jak je to Cesko bozi. Cokoliv jinyho neni povoleny! To, co si spousta lidi drepicich na zadku v zemi pod Ripem neuvedomuje je, ze TAKHLE to nejde. Pokud jste nekde dlouhodobe a chcete to tam nejen prezit, ale taky si to uzit, musite proste prijmout – status quo – a naucit, ze stastny muzete bejt i jinde, nez tam kde jste se narodili.
Mnozi rodice vidi jako tragedii, kdyz se jejich dite usidli jinde a nechteji slyset, ze by se tam diteti (i kdyz mu je 35) mohlo libit. Ne! Povoleno je pouze mit uz naplanovano, kdy se vratis, ale ne, ze tam chces bejt dokud se ti tam bude libit. Na tohle vas nikdo nepripravi, nikdo vam neda navod, jak nejak vysvetlit tem lidem TAM doma, ze svet se nezhroutil, kdyz jste o tisic kilometru dal a to samy, ze pokud nekoho mate radi, je jedno zda bydli za rohem, nebo mate mezi sebou ocean.
Navic svet je malej, diky technologiim jako Facebook, Skype, E-mail dnes denne jsou ve styku rodiny co by se za byvaleho rezimu sesli az po mnoha letech (jestli vubec) tohle neni emigrace, jsem jen o par set km dal, nez jsem byl predtim. To neni zadna zmena stejne nase komunikace probihala i predtim hlavne telefonem, mejlem to je uplne jedno jestli tohle delam z Prahy, nebo nekde za velkou louzi (ci malym kanalem mezi pevninou a ostrovem)…
Ale darmo mluvit, tohle vetsina lidi nikdy nepochopi a ti co to zazili, ted jen pokyvuji hlavou (trochu smutne, trochu ironicky a trochu vesele…) ovsem asi vsichni vime, ze to nema reseni…
Tezko rict co s tim, ale asi to spravi cas, ale co se da delat, lhat neumim, pisu tenhle text sedim v jedenactym patre svyho (pronajatyho) bytu za oknem zari rozsviceny Canary Wharf a libi se mi to, tesim se zejtra do prace, tesim se na lidi co tu jsou se mnou, bavi me tady zit a je mi tu dobre. Neni to o tom, ze bych Cechy nemel rad, ale proste TED ziju tady a chci tu bejt spokojenej a neni sobecky bejt rad, ze to tak ted je.
Ono behem toho presunu clovek pozna neskonalou vdecnost, kdyz se ma dobre, protoze bejt nekde sam je tvrda zkouska. A taky velkej test odolnosti co snesete a i kdyz si neprochazite uteceneckejma lagrama a diky tomu, ze jste se dostali za praci, kterou vam nekdo nabidl a firma za vase resi a casto plati mnoho veci, tak tu zazivte uplne jiny podminky, nez lidi co emigrovali za bolsevika, ale I tak bejt na vse sam neni easy. Jen jste neemigrovali, jste jen jinde…
A proc byste tam nemohli bejt stastny? A meli se stydet za to, ze se vam tu libi a je vam tu dobre?

Koneckoncu nejlepe to dneska shrnul jeden Francouz, ktery se bavil s indickym kolegou na tema, jak svatky a odpocinek. Ind se ho ptal, jake je pocasi ve Francii a on odpovedel, ze odkud pochazi z Cannes je krasne a bylo super videt rodinu a pratele, ale...

"...business is here in London"

A o tom to cele je. Muzeme byt odkudkoliv a muze tam byt i krasne, ale tady jsme kvuli tomu, ze tady mame skvelou praci, ktera se v jine zemi a dokonce ani v jinem meste v Evrope neda delat. Tezko to vysvetlovat, ale Londyn je co se tyka prace neco uplne jineho, proste to tempo a moznosti tady jsou uplne jine. A pokud vas byznys bavi, tak si to tady pracovne uzivate a o tom to je. Stejne jako Petr Cech asi jen tak nepujde hrat za Slavii, protoze by to mel bliz domu, tak ani lide z byznysu, kdyz dostali prilezitost hrat prvni ligu nepujdou dobrovolne zpet do okresniho preboru...